BLUEGRASS

Bluegrass je hudební styl, který vznikl ve Spojených státech a patří do skupiny s názvem Country & Western Music. Ať už je nám tento hudební žánr blízký nebo ne, je pro hráče na chromatickou harmoniku zajímavý tím, co nabízí. Rozmanité melodie ve velmi rychlém tempu a propracovaný systém "licků" (hudebních celků), je vynikajícím materiálem pro cvičení. Benefity jsou následující:

1) Efektivní manipulace s harmonikou: středně rychlé skladby nejsou velkou výzvou pro koordinaci úst a rukou, pro stisk registru je spousta času... Při velkých rychlostech bluegrassových skladeb, je však tělo donuceno k maximálně úsporné a dokonale přesné koordinaci - je to nový level práce s nástrojem. 

2) Úsporné dýchání: zběsilé tempo klade vysoké nároky také na práci s dechem. Donutí hráče zapojit nos (přidýchávat si a vyfukovat v průběhu hry) a věnovat jednotlivým kanálkům jen nezbytné minimum dechu.

3) Přesnost hraných tónů: hráč musí být schopen strefit se na správný kanálek harmoniky i u náročnějších intervalů. Rychlé hraní jeho orientaci na harmonice dokonale procvičí.

4) Žánrové obohacení: pro ty, kteří dosud trénovali na lidových písních a následně folkových písních nebo na skladbách vážné hudby, může být změna hudebního stylu vítaným osvěžením.

Je důležité si připomenout, že pohyb po harmonice mají zajišťovat především ruce (plynulým pohybem), hlava by měla být pokud možno na místě. Důležité je kontrolovat uvolnění obličejových svalů, krku a ramen.

V rychlých skladbách se neuplatní ruční vibrato, díky tomu je výhodnější pohodlné "základní držení" harmoniky.

U každé skladby se nachází 2 různé údaje o tempu. Tempo v hlavičce notového zápisu je doporučená cílová rychlost. Tempo nad notovou osnovou (vedle notičky) je nastavitelné a předpokládá se, že si hráč číslo při nácviku sníží a postupně bude zvyšovat. Dodržujte důležité pravidlo: raději pomaleji, ale bez chyb.

Bude-li vám i doporučené tempo připadat lehce zvládnutelné, vyhledejte si na YouTube danou skladbu a zkuste si ji zahrát s americkými hráči...

Jedním z představitelů bluegrassové chromatiky je David Naiditch. Ve svých videích dokazuje, že chromatika umí hrát i v ďábelském tempu.

Skladby a cvičení licků čerpám ze skvělé učebnice Škola hry na kytaru od Miroslava Hulána a Jiřího Šrumy, kterou vřele doporučuji. Přestože nebyla napsána pro foukací harmoniku, považuji ji za nejpřínosnější z učebnic, které znám.