Péče o nástroj
Dodržujte toto desatero

Správnou péčí můžeme životnost harmoniky prodloužit, minimalizovat potřebu oprav a ladění.

Udržování nástroje v čistotě je důležité ze zdravotního hlediska.

  1. Harmonika potřebuje čisté a suché prostředí. Hrubé částice jako písek, drobky, prach apod. ji mohou poškodit.
  2. Bezprostředně před hraním ani v průběhu hraní nejíme, abychom do harmoniky nenafoukali kousky jídla, které by mohly ucpat jemné, vzdušné kanálky uvnitř nástroje. Pokud pijeme, tak jen vodu! Drobné částečky slazených nápojů by se usadily na hláskách, na lepivý povrch by se rychle nachytal prach a vedlo by to k rozladění nástroje. Ideální je vyčistit si před hraním zuby.
  3. Harmoniku z hygienických důvodů nikomu nepůjčujeme. Stejně jako zubní kartáček je v kontaktu s našimi ústy.
  4. Do harmoniky nefoukáme příliš prudce - hlásky (kovové jazýčky, které svým chvěním tvoří tóny), jsou z tenkého materiálu a mohly by se poškodit. Používáme úsporný, tenký proud vzduchu.
  5. Při foukání se snažíme "neslintat" do tónových otvorů. Při hře držíme harmoniku vodorovně před ústy a občas vyklepeme nástroj o levou ruku (otvory dolů), abychom odstranili případné kapičky z otvorů. Něco jiného je "navlhčení náustku" harmoniky, to je nezbytné pro hladké klouzání rtů po nástroji.
  6. Harmoniku nevystavujeme větším teplotním rozdílům - mohlo by dojít k poškození mechaniky nástroje. Ani hra v chladnějším prostředí harmonice nesvědčí. Teplý vzduch uvnitř chladného nástroje kondenzuje a drobné kapičky vody přilepí prachovky u hlásků. Tóny znějí se zpožděním a vznikají nepříjemné pazvuky. I když má chromatika prachovky odstraněné, projeví se velké navlhnutí dočasným rozladěním hlásek. Potřebujeme-li hrát v chladném prostředí, je nezbytné harmoniku zahřát na tělesnou teplotu (dejte si ji na chvíli za pásek - přímo na tělo).
  7. Po hraní harmoniku očistíme.  Základní očista harmoniky spočívá v otření náustku navlhčeným hadříkem. Čistíme především místa, která byla v kontaktu s našimi ústy. Pro důkladnější dezinfekci můžeme navlhčit hadřík lihem. Vatovou tyčinkou vyčistíme ústí jednotlivých kanálků. Potřebujeme-li z otvorů odstranit zaschlé sliny, použijeme ostrý předmět (pilníček, skalpel...), kterým nečistoty seškrábneme. Toto provádíme vždy ve svislé poloze tak, aby špína vypadla z harmoniky ven, nikoliv zapadla dovnitř.
  8. Harmonika zvládne vlhkost z dechu při hraní, ale potřebuje mít čas vyschnout. Proto ji bezprostředně po hraní nezavíráme zpět do krabičky. Je dobré odkládat harmoniku na čisté, bezprašné, místo (chráněné před dětmi a zvířaty), které máme na očích. Tam nás bude harmonika svádět ke hře a častěji po ní sáhneme... Pokud na harmoniku delší dobu nehrajeme (3 dny a více), měla by být uložena v pevném pouzdře.
  9. Chromatickou harmoniku nikdy neproplachujeme! Chromatikám voda nesvědčí. Pokud se nám harmonika nějakým nedopatřením přeci jen namočí, rychle a šetrně ji vysušíme fénem (spíše chladným vzduchem). Některé diatonické harmoniky jsou vyrobeny tak, že jim namočení do vody nevadí.
  10. Harmoniku přepravujeme v pevném pouzdře, které ji chrání před poškozením.

Začátečníci se mohou potýkat s problémem rozedřených rtů. Je to především tím, že si zatím nevytvořili návyk náustek při hře častěji olizovat. Vytrváme-li ve cvičení, navlhčování rtů i harmoniky se nám zautomatizuje, zvykneme si na správné umístění harmoniky v ústech, rty se stanou odolnějšími a problémy odezní.

Vyhněte se pokušení náustek harmoniky čímkoli mazat, není to řešení. Vrstva vazelíny brzy zesílí, ztuhne a ztěžuje plynulou hru.

Náročnost na rty je ovlivněna: typem trénovaných skladeb (rychlé bluegrassové skladby jsou velká zátěž), intenzitou cvičení (je rozdíl hrát 30 minut nebo 3 hodiny denně) a typem náustku konkrétní značky (některé chromatiky jsou příjemnější než jiné).

Po cvičení je dobré ošetřit ústa balzámem.