Držení harmoniky
3 způsoby

Chromatická harmonika se drží jiným způsobem než bluesová. Nástroj je větší a ukazovák pravé ruky pracuje s registrem. Kvůli nutnosti obsluhovat registr také není možné hrát na chromatiku v držáku.

Jednotliví hráči se velmi liší ve způsobu hry na chromatickou harmoniku. Je to dáno tím, že pouhé dvě ruce musí zajistit tři věci: stabilitu nástroje, ovládání registru, práci s rezonanční dutinou. Ovládání registru je vždy věcí pravé ruky. Zůstává tedy dilema, jak zajistit stabilitu a práci s efekty. Existuje více přístupů, jak toto řešit.

Harmonikáři, kteří drží v levé ruce kromě harmoniky i mikrofon, práci s rezonanční dutinou neprovádějí. Aby hra nebyla výrazově chudá, musí efekty provádět alternativním způsobem: pokročilou prací s dechem a ústní dutinou, využitím krčního vibrata apod.

Harmoniku držíme čísly kanálů nahoru, náustkem s kanálky směrem k sobě. Hluboké tóny (kanálek s číslem 1) jsou vlevo, vysoké vpravo.


Zjednodušené držení

Děti nebo úplní začátečníci (kterým připadá základní držení složité), mohou harmoniku pohodlně držet ze stran - s palci na spodní straně harmoniky a ostatními prsty svrchu. Malíčky, ev. i prsteníčky ponecháme svému osudu.

Prsty by měly být blíže prostředku nástroje, ne jen na krajíčku.

Je to snadný, pohodlný a pevný úchop, kde nehrozí, že si hráč bude rukou tlumit tóny.

K "základnímu držení" bychom měli přejít nejpozději ve chvíli, kdy začneme procvičovat první půltóny a budeme nuceni obsluhovat registr.

Základní držení

Levá ruka je základem pro stabilní úchop nástroje.

Palec levé ruky podpírá spodní stranu harmoniky a ukazovák s prostředníkem fixují horní stranu harmoniky. Palec s ukazovákem vytváří písmeno C (nebo U - převrácené směrem doprava), do kterého je harmonika zasazena.

Prsty by měly být v dostatečné vzdálenosti od náustku (nesmí překrývat čísla kanálků), aby nepřekážely ústům.

Palec pravé ruky leží ve spodu harmoniky poblíž palce levé ruky a podpírá pravou část harmoniky. Ukazovák pravé ruky mačká a uvolňuje registr. Někteří hráči preferují mačkání registru koncovým (třetím) článkem ukazováku, jiní využívají druhý článek. Vyzkoušejte si obě varianty.

Prostředník pravé ruky leží na horní straně harmoniky, v pravém zadním rohu.

Úchop je pevný, pohodlný a vhodný pro hráče do úrovně "středně pokročilý".

Ve chvíli, kdy se hráč začne učit pokročilejší techniky, je třeba základní držení harmoniky obohatit o úchop umožňující práci s rezonanční dutinou.

Pokročilé držení

Z původního úchopu jakoby sklouzneme oběma rukama za harmoniku, kde naše dlaně vytvoří vzduchovou kapsu - rezonanční dutinu. Otevírání a zavírání této kapsy umožní pracovat s tónem.

Chromatika se opírá o dlaň pravé ruky. Ruka je v zápěstí ohnutá. Pravý ukazovák ovládá registr. V tomto případě je výhodnější využívat 2. článek ukazováku.

Levá ruka přiléhá k pravé s mírným posunem: zadní levý roh harmoniky leží v pomyslném "C" vytvořeném mezi palcem a ukazovákem levé ruky. Ruce vytváří dutinu, se kterou hráč při hře pracuje pohybem levé ruky. Praváci musí při nácviku překonat jisté nepohodlí.

Registr tedy ovládá pravá ruka, zatímco levá pracuje s efekty. Stabilitu zajišťuje dlaň pravé ruky a levý palec.

Nevýhodou této techniky je celková nepohodlnost úchopu. Proto jí zkušení hráči obvykle podle potřeby střídají se základním držením. Přecházení z jednoho typu držení do druhého je i divácky atraktivnější.

V německých orchestrech se využívá výhradně pokročilé držení. Hudební těleso pak působí sehraným, profesionálním dojmem. Je úchvatné, když 20 chromatikářů předvádí totožné, strojové pohyby!

Někteří hráči si naopak zakládají na velmi osobitém projevu a přidávají k manipulaci s harmonikou ještě tajemné, někdy až zběsilé, komíhání prstů. Jedná se jen o "hereckou blamáž", která nemá žádný význam pro vlastní hru. Na nezasvěceného diváka však může působit dojmem zvláštního, komplikovaného, profesionálního výkonu.

Následováníhodným vzorem pro hru na chromatickou harmoniku je Yasuo Watani. Předvádí dokonalou práci s nástrojem bez laciných efektů: registr ovládá ukazovák pravé ruky (podle výhodnosti: 3. článek, 2. článek nebo kloub mezi 1. a 2. článkem), stabilitu zajišťuje obvykle levá ruka, je-li třeba uplatnit efekt, stabilitu převezme pravá ruka, efekt provede levá ruka, aby se pravá mohla věnovat registru.

Při cvičení se příliš nezabývejte úchopem. Raději se koncentrujte na samotnou hru. Úchop se zdokonalí postupem času sám. Důležité je, aby poloha rukou byla pohodlná, přirozená a umožňovala práci s registrem i zvukovými efekty.


TIP: Přejděte do kapitoly TABULATURY a vyzkoušejte si držení harmoniky na nějaké jednoduché lidové písničce.