První známá chromatická harmonika

Kdy vlastně chromatická harmonika vznikla a kdo jí vynalezl? Hledání odpovědi na tyto otázky vede přes útržkovité stopy ve starých dokumentech... Pátráním se zabýval chromatikový nadšenec Mark Weber, s jehož svolením vám mohu předložit překlad jeho článku ze stránek chromhistory.wordpress.com

12. února 2019 ~ M.A. Weber

Těžko říci, kdo skutečně vymyslel první funkční chromatickou harmoniku.

Citace Johna Broeckera (odpověď č. 5): "První známý patent pro chromatickou harmoniku s registrem, byl britský patent č. 2716 z roku 1862, jméno majitele patentu není známo. Použitý systém umístění hlásků není znám."

Je obtížné tuto informaci ověřit. Na německé stránce jsem našel pouze tyto dodatečné informace: "1862 - Ve Velké Británii je patentována chromatická harmonika. [5]" [5] Osobní zpráva od Otty Beckera, zaměstnance německého Muzea harmoniky v Trossingenu pro Pata Missina.

Když jsem se Pata Missina ptal na patent č. 2716 odpověděl:

"Patent se nevztahuje na registr, a dokonce ani na harmoniku. Týká se chromatického rezonátoru /pitch pipe/. Byl udělen Williamovi Chestertonovi Burdenovi."

Patent Adolfa Glasse mladšího, č. DE19331A, z roku 1882, ukazuje harmoniku, která by jistě mohla hrát chromaticky (stejně jako dříve zmíněná harmonika Johana Richtera). Není to však nikde výslovně uvedeno.

1886 velkoobchodní katalog vydaný Johnem F. Strattonem (se svolením Johna Whitemana), zobrazující ilustraci harmoniky Glass Junior

Další patent jiného kandidáta pochází také z roku 1892. Byl to Johann Wilhelm Schunk (není jasné, zda byl ve spojení s Johannem Erdmanem Schunkem, zakladatelem továrny na výrobu harmonik Schunk), který patentoval (patent # DE19222) svůj nápad na harmoniku s posuvníkem, který umožňuje přepínání mezi horní a spodní hláskovou deskou. Píše: "to umožní přepínat mezi různými stupnicemi". Nezmiňuje se ale o tom, že by to umožnilo hrát chromaticky.

Muzeum harmoniky Klingenthal-Zwota ukazuje prototyp harmoniky uvedené v patentu Carla Essbacha, č. DE 36723A, z roku 1886.

Prototyp harmoniky od Carla Essbacha kolem roku 1886. Muzeum harmoniky Klingenthal-Zwota.

V muzeu je také patent z roku 1884, č. DE 25587A, udělený Seydelovi. Článek o tomto patentu byl napsán novinami "Freie Presse". Uvádí, že patent byl vydán Seydelovi, a že je to první známý patent na chromatickou harmoniku. Patent se nezmiňuje o výhradně "chromatickém hraní". Popisuje pouze další způsob přepínání mezi hláskovými deskami. Proto, podle mého názoru, tento článek nebyl úplně přesný.

Když jsem se vrátil k harmonice Carla Essbacha, neviděl jsem nikoho, kdo by harmoniku ovládal nebo na ni hrál. Na základě popisu patentu se předpokládá, že dřevěný náustek může být posouván svisle stlačením dvou tlačítek (umístěných v horním levém a pravém rohu). Tímto způsobem má hráč přístup buď k horní, nebo při stlačení dvou tlačítek, ke spodní hláskové desce a může proto hrát v různých stupnicích.

Aktualizace: Nedávno jsem navštívil Muzeum harmonik Klingenthal-Zwota a bylo mi dovoleno manipulovat s harmonikou Essbach. Při stlačení dvou tlačítek se vnitřní tělo pohybuje dolů a při uvolnění nahoru (pomocí dvou ohýbatelných kovových desek umístěných uvnitř hřebenu na pravé a levé straně -> viz patent # DE25587A). Nejedná se o náustek, který se pohybuje, ale spíš hřeben harmoniky. Je to velmi zajímavý mechanismus. Přál bych si, abych měl víc času na zkoumání tohoto systému.

Poprvé byla chromaticky laděná harmonika zmíněna v patentu v roce 1896 (pokud mám úplné informace). Patent č. DE95610A, vydaný Christianovi Weissovi výslovně uvádí název "chromatická harmonika". Popsaná harmonika nemá registr. Má pouze dvě hláskové desky. Foukané tóny slouží k hraní C-durové stupnice. Nadechované hlásky doplní zbývající noty, aby bylo možné hrát plně chromaticky.

Zdá se, že v té době Hohner nepřihlásil žádný patent, týkající se nějaké chromatické harmoniky, nicméně tyto kresby dvou prototypů jsem našel v knize "100 let Hohnera". Popis uvádí: tyto dvě harmoniky lze považovat za předchůdce dnešní Chromoniky.

Z knihy "100 let Hohner".

Druhá harmonika ve výkresu skutečně existuje. Viděl jsem ji ve videu vytvořeném norskou televizí (začíná asi v 6:12). Zkouší ji slavný harmonikový sólista Tommy Reilly. Hraje několik tónů a také otočí knoflík, aby zahrál jiné tóny. Těžko říct, zda je ladění skutečně chromatické. Mám sklon říkat "asi ne".

Prototyp harmoniky ze starého muzea Hohner (viz obrázek výše) také s kulatým knoflíkem pro přepnutí mezi různými stupnicemi

Aktualizace: Našel jsem tento odkaz na video režiséra Chrise Morpheta, které dal k dispozici Roger Trobridge "Návštěva továrny Hohner v roce 1972". Asi v 4:40 Manfred Haug (jeden z bývalých ředitelů firmy Hohner) zmiňuje, že výše uvedená harmonika je prototypem chromatické harmoniky Hohner z roku 1910.

Při nedávné návštěvě Muzea hudby a zimních sportů v Klingenthalu jsem objevil tuto chromatickou harmoniku Seydel. Bohužel jsem o ní nezískal více informací. Na pravé straně je nějaký posuvník, ale není mi úplně jasné, jak by to fungovalo.

Tlačítko registru (?) na chromatice Seydel.