Tabulatury

Pro 12 dírkovou chromatiku v ladění C

Co je tabulatura?

Tabulatura je návod - pomcí značek nám pomáhá při hře na hudební nástroj. Abychom se dokázali naučit hrát na foukací chromatickou harmoniku, bez návodu se neobejdeme. I když je harmonika "kapesní hudební nástroj", obsahuje 3 oktávy a při hraní nevidíme, kam foukáme.

Čísly a barvami nám tabulatura radí, na kterém místě fouknout nebo nadechnout a kdy zmáčknout registr.

Harmoniková tabulatura je v ideálním případě vsazena do běžného notového zápisu, který je zdrojem dalších informací: o rytmu, délkách not, artikulaci, dynamice...

Tabulatura pro středně pokročilé a pokročilé už neobsahuje čísla kanálků, ani červenou a modrou barvu pro foukání a nádech (hráč se orientuje podle umístění noty v osnově), ale zůstává barevné zvýraznění křížků (oranžová) a béček (zelená barva). To hru velmi usnadňuje především v obtížných tóninách.

Hráč se postupem času úplně oprostí od tabulatury a přirozeně přejde na běžný notový zápis, což mu otevírá široké možnosti dalšího studia.

Pro výuku dětí ve školkovém a mladším školním věku můžeme použít upravenou obrázkovou tabulaturu, viz kapitola Pro rodiče.

Ukázka tabulatury v písni:


Jiné typy tabulatur

Na internetu se setkáme s různými typy tabulatur. Liší se svým zápisem, ale vždy nám radí: kterým směrem dýchat, na jakém kanálku a kdy stisknout registr:

  • Kanálek - je označen příslušným číslem; pokud hraje víc tónů najednou - v tabulatuře budou tato čísla vedle sebe bez mezer;
  • Foukání - může být znázorněno barvou, šipkou nahoru, znaménkem plus případně je číslo kanálku bez další značky;
  • Nadechování - může být znázorněno barvou, šipkou dolů, závorkami nebo znaménkem mínus;
  • Stisk registru - může být znázorněn barvou, kroužkem nebo čtvercem okolo noty, písmenem S (jako slider - registr) nebo hvězdičkou;

Tabulatury jsou obvykle pochopitelné i bez návodu, přesto autoři většinou vysvětlivky uvádí.

Pozor - tabulatury pro diatonickou harmoniku nemůžeme používat pro hru na chromatickou harmoniku. Diatoniky (bluesovky) mají jinou skladbu tónů a nemají registr.

Tabulatura se šipkami


Proč někdy hrajeme o oktávu výš?

Tón c1 se nachází u 12 dírkové chromatiky na kanálku č. 1 a některé zahraniční školy toto pravidlo dodržují. Má to ale velké nevýhody: nemůžeme zahrát tóny pod c1 (a tím i např. řadu písní ze zpěvníků), naopak nevyužijeme horní tóny, a co je nejhorší, budeme se v začátcích svého hraní potýkat s prvními třemi kanálky harmoniky, které jsou dost obtížné. Věřím, že to spoustu hráčů odradí.

Když ale hrajeme c1 na kanálku č. 5 (o oktávu výš), pohybujeme se ve střední části harmoniky a hraje se nám pohodlně. Obtížně hratelné nízké tóny téměř nevyužíváme. Náš tónový rozsah se shoduje se zpěvníky. Navíc se nemusíme bát, že bychom se o něco ošidili - pokročilejší hráč totiž už dokáže hravě přecházet mezi oktávami, jak se mu zachce.

Každý hráč by se měl postupem času naučit hrát nejen ve střední části harmoniky, ale i v první a třetí oktávě, aby se dokázal přizpůsobit různým tabulaturám i notovým zápisům s větším tónovým rozsahem.