Chromatická harmonika se drží jiným způsobem než bluesová. Nástroj je větší a ukazovák pravé ruky pracuje s registrem. Kvůli nutnosti obsluhovat registr také není možné hrát na chromatiku v držáku.

Jednotliví hráči se velmi liší ve způsobu hry. Je to dáno tím, že pouhé dvě ruce musí zajistit tři věci: stabilitu nástroje, ovládání registru, práci s rezonanční dutinou. Ovládání registru je vždy věcí pravé ruky. Zůstává tedy dilema, jak zajistit stabilitu a práci s efekty. Existuje více přístupů, jak toto řešit.

Harmonikáři, kteří drží v levé ruce kromě harmoniky i mikrofon, práci s rezonanční dutinou neprovádějí. Aby hra nebyla výrazově chudá, musí efekty provádět alternativním způsobem: pokročilou prací s dechem a ústní dutinou.

Harmoniku držíme čísly kanálů nahoru, náustkem s kanálky směrem k sobě. Hluboké tóny (kanálek s číslem 1) jsou vlevo, vysoké vpravo.

Zjednodušené držení

Toto je jednoduché a pohodlné držení pro ty, kteří zatím nepracují s registrem (děti a začátečníci). Harmoniku držíme ze stran, s palci na spodní straně a ostatními prsty svrchu. Malíčky i prsteníčky ponecháme svému osudu. Prsty by měly být blíže prostředku nástroje, nejen na krajíčku. Ukazováčky ani palce nesmí překážet ústům. Je to stabilní úchop, kde nehrozí, že si hráč bude rukou tlumit tóny. Držení nesmí být křečovité!

K "základnímu držení" bychom měli přejít nejpozději ve chvíli, kdy začneme procvičovat první půltóny a budeme nuceni obsluhovat registr.

Základní držení

Levá ruka je základem pro stabilní úchop nástroje.

Palec levé ruky podpírá spodní stranu harmoniky a ukazovák s prostředníkem fixují horní stranu harmoniky. Palec s ukazovákem vytváří písmeno C (nebo U - převrácené směrem doprava), do kterého je harmonika zasazena.

Prsty by měly být v dostatečné vzdálenosti od náustku (nesmí překrývat čísla kanálků), aby nepřekážely ústům.

Palec pravé ruky leží ve spodu harmoniky poblíž palce levé ruky a podpírá pravou část harmoniky. Ukazovák pravé ruky mačká a uvolňuje registr. Registr můžeme mačkat koncovým (třetím) článkem ukazováku nebo využívat druhý článek. Vyzkoušejte si obě varianty. V pokročilém držení bývá výhodné oba styly střídat podle situace (musíme-li pracovat s rezonanční dutinou, obvykle na registr dosáhne jen koncový, třetí článek). 

Prostředník pravé ruky leží na horní straně harmoniky, v pravém zadním rohu.

Úchop je pevný, pohodlný a vhodný pro hráče do úrovně "středně pokročilý".

Ve chvíli, kdy se hráč začne učit pokročilejší techniky, je třeba základní držení harmoniky obohatit o úchop umožňující práci s rezonanční dutinou.

Pokročilé držení

Z původního úchopu jakoby sklouzneme oběma rukama za harmoniku, kde naše dlaně vytvoří rezonanční dutinu. Otevírání a zavírání této kapsy umožní pracovat s tónem.

Chromatika se opírá o dlaň pravé ruky. Ruka je v zápěstí ohnutá. Pravý ukazovák ovládá registr.

Levá ruka přiléhá k pravé s mírným posunem: zadní levý roh harmoniky leží v pomyslném "C" vytvořeném mezi palcem a ukazovákem levé ruky. Ruce vytváří dutinu, se kterou hráč při hře pracuje pohybem levé (nebo pravé) ruky.

Registr tedy ovládá pravá ruka, zatímco levá pracuje s efekty. Stabilitu zajišťuje dlaň pravé ruky a levý palec.

Nevýhodou této techniky je celková nepohodlnost úchopu. Proto jí zkušení hráči obvykle podle potřeby střídají se základním držením. Přecházení z jednoho typu držení do druhého je i divácky atraktivnější.

V německých orchestrech se využívá výhradně pokročilé držení. Hudební těleso pak působí sehraným, profesionálním dojmem. Je úchvatné, když 20 chromatikářů předvádí totožné, strojové pohyby!

Někteří hráči si naopak zakládají na velmi osobitém projevu a přidávají k manipulaci s harmonikou ještě tajemné, někdy až zběsilé, komíhání prstů. Jedná se spíše o "hereckou blamáž", která nemá význam pro vlastní hru, ale na nezasvěceného diváka působí dojmem zvláštního, komplikovaného, profesionálního výkonu.

Úchop se postupem času praxí zdokonaluje, stejně jako koordinace ruky a hlavy. Důležité je, aby poloha rukou byla pohodlná, přirozená a umožňovala práci s registrem i zvukovými efekty.

Správné držení podle Leo Cy

Překlad videa

Harmonica Tutorial | 5 Important Steps For Harmonica Beginner - od minuty 1,5 do 5.

... druhou věcí, kterou byste měli znát, je držení těla a držení harmoniky. V horní části těla máme čtyři oblasti, kterým bychom měli věnovat pozornost. V první řadě hlava, pak ruce, loket a konečně rameno.

2.1. RUKA

Nejprve si probereme pozici rukou. Levá ruka by měla být vytvarovaná do oblouku (ve tvaru U) se čtyřmi prsty vpředu a palcem vzadu. Harmoniku byste měli být schopni položit na vršek. Pravou ruku si rozdělíme na tři skupiny: palec, ukazovák a zbylé tři prsty (prostředník, prsteník a malíček). Z těchto skupin vytvoříme takovouto pozici (jakoby kornout).

Když máte vytvořenu správnou pozici obou rukou, měli byste být schopni položit harmoniku na vršek levé ruky a překrýt ji pravou rukou. Je důležité, abychom nikde neměli únik vzduchu. Váš ukazovák by pak měl být schopný manipulovat s tlačítkem registru.

Důvod, proč se musíme ujistit, že nám nikudy vzduch neuniká je, že pomocí této pozice při hraní ručního vibrata využíváme vzduchovou frekvenci uvnitř dutiny, a ta se liší od frekvence venku. Můžeme tak vytvořit odlišnou tonalitu a zahrát vibrato (otevíráním a zavíráním rezonanční dutiny).

2.2. LOKET

Za druhé - pojďme si probrat pozici lokte. Loket levé ruky by měl směřovat ven a doleva, zatímco loket pravé ruky by měl být nasměrován dopředu. Vytvoříte tak takovýto trojúhelník. Smyslem této pozice je, že levá ruka se tak může stát velmi efektivním hlavním hybatelem horizontálního pohybu harmonikou. Pravá ruka je spolehlivým propojením a zajišťuje, že pohyb harmoniky bude opravdu vodorovný.

2.3. RAMENO

Za třetí - rameno. Při hře na harmoniku se vždy snažíme vyhnout zvedání ramen. Je to častá chyba a souvisí s tím, jak dýcháte (to si probereme později).

2.4. HLAVA